Hvězdná pěchota - kapitola XIV.
Zdaliž jsem já strážným bratra svého?
– Genesis IV:9
Co se vám zdá? Kdyby některý člověk
měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich,
zdaliž nenechá těch devadesáti devíti,
a jda na hory, nehledá té pobloudilé?
– Matouš XVI11:12
A čím lepší jest člověk než ovce?
– Matouš XI1:12
Ve Jménu Boha Dobrotivého
a Milosrdného… jenž zachrániv
život jednoho, jakož by
zachránil život všeho lidstva.
– Korán, Súra V, 32
KAPITOLA ČTRNÁCTÁ
Každý rok jsme trochu získali. Musíte si udržet smysl pro proporce.
„Čas, pane.“ Můj mladší důstojník v zácviku, kandidát nebo „třetí poručík“ Medvědí tlapa, stál těsně za mými dveřmi. Vypadal a zněl strašlivě mladě a byl skoro stejně neškodný jako jeho předci na lovu skalpů.
„V pořádku, Jimmie.“ Už jsem byl v pancíři. Kráčeli jsme na záď do výsadkové místnosti. Za chůze jsem řekl: „Jedna věc, Jimmie. Drž se za mnou a jdi mi z cesty. Užij si to a využij svou munici. Kdybych to nějakou náhodou dostal, jsi šéf – ale jestli jsi chytrej, vykřikovat povely necháš svýho seržanta čety.“
„Ano, pane.“
Jak jsme vstoupili, seržant čety je postavil do pozoru a zasalutoval. Vrátil jsem mu to a řekl: „Pohov,“ a vykročil dolů podél prvního oddílu, zatímco Jimmie prohlížel druhý. Pak jsem překontroloval i druhý, na každém muži jsem si prohlédl úplně všechno. Můj seržant čety je mnohem pečlivější než já, takže jsem nic nenašel, nikdy nenajdu. Ale muži se tak cítí líp, když jejich starej podrobně všechno prohlídne – kromě toho, je to moje práce.
Pak jsem se postavil doprostřed. „Další lov na Brouky, hoši. Tenhle je trochu jiný, jak víte. Protože pořád zadržují zajatce, nemůžeme na Klendathu použít nova bombu – takže tentokrát jdeme dolů, zůstaneme tam, udržíme ji a sebereme jim ji. Člun se pro nás nevrátí, místo toho přiveze víc munice a potravin. Jestli získáte zajatce, držte hlavu vzhůru a držte se pravidel – protože za sebou máte celou jednotku, máte za sebou celou Federaci, my přijdeme a dostaneme se k vám. Na tomhle závisí hoši z Lišky z Bažin a z Montgomery. Ti, kteří jsou pořád ještě naživu a čekají, vědí, že se ukážeme. A my jsme tady. Teď si pro ně půjdeme.
Nezapomeňte, že všude kolem sebe máme podporu, spoustu podpory nad náma. Jediné, o co se musíme postarat, je ten náš jeden malý kousek, přesně jak jste to slyšeli.
Ještě poslední věc. Dostal jsem dopis od kapitána Jelala, těsně před odletem. Říká, že jeho nová noha funguje dobře. Ale taky mi řek, abych řek vám, že na vás myslí… a očekává, že vaše jména budou zářit!
A já taky. Pět minut pro padreho.“
Cítil jsem, jak se začínám třást. Byla to úleva, když jsem je mohl znova zavolat do pozoru a dodat: „Po oddílech… pravobok a levobok… připravit se k seskoku!“
Když jsem kontroloval každého muže v jeho kokonu po jedné straně a Jimmie a seržant čety po druhé, byl jsem už v pořádku. Pak jsme zapnuli Jimmieho do střední kapsle číslo 3. Jak byl jeho obličej zakrytý, třes mě přepadl znova. Můj seržant čety mi položil ruku kolem opancéřovaných ramen. „Je to jako výcvik, synu.“
„Já vím, otče.“ Najednou jsem se přestal třást. „Je to tím čekáním, to je všechno.“
„Já vím. Čtyři minuty. Nepůjdeme se zapnout, pane?“
„Hned, otče.“ Rychle jsem ho objal a nechal námořní osádku seskoku nás zapnout. Třes se znovu neobjevil. Krátce nato jsem byl schopen ohlásit: „Můstku! Ricovi Rváči… připraveni k seskoku!“
„Třicet jedna sekund, poručíku.“ Dodala: „Hodně štěstí, hoši! Tentokrát je dostanem!“
„Jasně, kapitáne.“
„Správně. Co takhle nějakou hudbu, když čekáte?“ Pustila:
Pro nehynoucí slávu pěchoty –
HISTORICKÁ POZNÁMKA
YOUNG, RODGER W., vojín, 148. pěchota, 37 pěchotní divize (Ohijské ořešáky); narozen v Tiffinu, Ohio, 28. dubna 1918; zahynul 31. července 1943 na ostrově Nová Georgie, Solomony, jižní Tichý oceán, když sám zaútočil a zničil nepřátelské kulometné hnízdo. Vojín Young byl raněn v první salvě. Plazil se k hnízdu, byl raněn podruhé, ale pokračoval v postupu a přitom střílel. Přiblížil se k hnízdu, zaútočil a zničil je ručními granáty, ale přitom byl raněn potřetí a zabit.
Jeho smělý a chrabrý čin tváří v tvář obrovské přesile dovolil jeho spolubojovníkům uniknout beze ztrát; posmrtně byl odměněn medailí Cti.